V roce 1901 po dobu přípravy půdy před zakládáním vinohradu objevili v keramické nádobě 276 ks mincí ze 4. století a v roce 1936 se na západ od zvonice (kostel Ježíšova Srdce) našla pec na vypalování cihel. Také středověká vesnice a kostel z období vlády Arpádovců byly vybudovány nad základní vrstvou římského základu. Do Panonie - tedy také do okolí Balatonu - přinesli s sebou Římané také řemeslo pěstování vinic, čemuž nasvědčuje také nápis na keramické nádobě, která se tu našla: Da Bibere (Dejte mi napít). Vinohradnictví se tu mohlo stát úspěšným díky odborným znalostem Římanů i výhodným přírodním podmínkám. Egregyská půda je středně těžká, písečnatá a mírně kamenitá. Tato „teplá”, ba někdy „ohnivá” půda, spolu s výhodnými klimatickými podmínkami umožňovala pěstování vín vynikající kvality. Není náhodou, že místní maďarské obyvatelé v období vlády Arpádovců pokračovali ve vinohradnictví s římskými kořeny.
Dějiny vinařství na Hévízu
Tradice vinařství v Egregyi sahá do římských časů, kdy pěstování vinné révy na tomto území zdomácnilo. Maďaři v období vlády Arpádovců pokračovali v pěstování tohoto druhu zemědělství, čemu nasvědčuje také listina z roku 1221.
V tureckém období se středověká vesnice zpustošila a vylidnila, ale na začátku 18. století se obyvatelstvo nahradilo německými osadníky. Podobně jako jejich předchůdci také oni pokračovali v tradičním balatonském vinohradnictví. Oblast měla na to vynikající danosti: teplá, ba někdy ohnivá půda spolu s výhodnými klimatickými podmínkami zaručovala a dodnes zaručuje výrobu vynikajícího vína, k čemu přispěla také zanícenost místního obyvatelstva.
Vinohradnický region je příznačný oblastí výroby bílého vína, ale vysadilo se sem také několik kořenů červené vinné révy. Nejběžnější odrůdy v okolí jsou ryzlink vlašský, rulandské šedé a Müller-Thurgau, ale najdeme tu také veltlínské zelené či muškátové odrůdy.
Čtvr" Egregy je známa nejen svým kostelem z období vlády Arpádovců, ale přední místo v povědomí veřejnosti zastává také díky vinohradnictví a š"astným přírodním danostem.
Egregyský vinohrad byl v roce 1998 vyhlášen za region výroby jakostního vína, a zde pěstovaná vína za regionální vína balatonské oblasti.
Také vedení města považuje a považovala za důležité v uplynulých letech popularizaci hévízských vín, a z toho důvodu se od března 2007 volí Víno města Hévíz každý rok.
Hledejte naše vína na egregyském vinohradu, v restauracích, hotelech, kanceláři Tourinform a v dárkových prodejnách, a šiřte dobrou pověst našeho města!
http://www.heviz.hu/bor-es-gasztronomia/egregyi-szolokultura
Podívejte se na sférické panoramatické obrázky o Egregyi:
http://karpatmedence360.hu/egregy/panoramak/1.htm
Chcete poznat nejoblíbenější vína a odrůdy vinné révy z okolí Hévíz?
Cserszegi fűszeres
Odrůdu vypěstoval Károly Bakonyi zkřížením odrůd Irsai Olivér a tramín červený. Odrůda je mrazuvzdorná, víno má kořenité aroma a tvrdý charakter. Jedna z charakteristických odrůd hévízskeho regionu. Víno z této odrůdy bylo několik let zvoleno vínem města.
Ryzlink vlašský
Tato odrůda je v Maďarsku nejrozšířenější a nejznámější. Aroma připomíná horké mandle, vůni má příznačnou.
Rulandské šedé
Maďarské pojmenování odrůdy „szürkebarát” se užívá hlavně v maďarských oblastech, aróma je bohaté na chutě a extrakty se spojují s jemnými kyselinami. Na mezinárodním trhu je známe jako pinot gris.
Müller-Thurgau
Víno této odrůdy je reduktivní, dobře rozeznatelné, aromatické, případně jemné. Má rozlišující odrůdový charakter.
Veltlínské zelené
Jakostní odrůda bílé vinné révy. Má velmi charakteristickou vůni, kterou lze přirovnat k černému koření. Víno je tenké, charakteristické, lekce rozeznatelné.
Sauvignon blanc
Pochází z Francie a je jedním z nejznámějších odrůd na světě. V Maďarsku je známé odedávna, ale rozšířilo se především v Sedmihradsku. Víno jemného aroma, tvrdého charakteru, s vůní, která připomíná bez, angrešt, kopřivu či skosenou trávu.